BELLISSIMA

z Horáckého pelíšku je s námi již jeden týden. Bohužel nemohu říci, že by si to užívala. Je to doslova boj o přežití a velice obdivuji její vitalitu a neustálou chuť do života, nevzdávat to. Jak jsme byli rádi, že Gosia porodila přirozenou cestou bez komplikací, tak bohužel, asi že je to její první porod a pouze jenom jedno štěňátko, tak se jí to v hlavě pěkně zamotalo. Od prvního dne je v neustálém stresu a pečlivě si je hlídá. Nechtěli jsme ji stresovat, tak jsme pouze pozorovali, jestli BELLISSIMA saje a je s mámou. Vše vypadalo v pořádku, jelikož vyhledávala neustálý kontakt s mámou a bylo slyšet i hlasité mlaskání. Rozčarování přišlo večer, když jsme se rozhodli odebrat ji mámě a proběhlo první vážení. O proti porodní váze spadla velmi dolů, což nás nenechalo klidnými. Ráno proběhlo další vážení a opět mírný úbytek. Pak nám nezbylo, než sledovat každé krmení, což byl ale strašný stres pro maminu. Bohužel i přes všechna tato opatření jsme zůstávali na váze a nešli nahoru. Nechtěli jsme to vzdávat, protože když jsme viděli jak bojuje BELLISSIMA, tak jsme to nechtěli vzdát ani my. Nakonec nezbylo než přikrmovat uměle. Trvalo to ale v pátek jsme šli s váhou konečně nahoru a v neděli začala opět sát od mámy. Včera jsme opět s váhou stagnovali. Mléko máma má , což jsme hned zkoušeli, tak doufáme, že je to pouze přechodné a budeme již pouze nabírat. Vyhráno ovšem ještě z daleka nemáme. Doufáme, že to již nyní nevzdá a naši malou bílou princeznu si vypipláme.